Maminka tvoří pohoduMa-ma-mami, kam-kam to jdeme???

  • Až u 80 % dětí lze mezi 3. a 4. rokem pozorovat fyziologické neplynulosti v řeči, připomínající koktavost (opakování slabik, slov, přestávky v mluvě, apod., např. „Proč, proč tam nepůjdeme?“, „Pro-pro-proč tam nepůjdeme?“ ). Jde o důsledek rozvoje myšlení, nezralosti mluvidel a průdkého nárustu slovní zásoby a větné stavby dítěte,  které tak začíná tvořit složitější a obsáhlejší věty, k jejichž produkci potřebuje čas. Ten získává právě opakováním, zarážkami v řeči či opravami slov.
  • Zpozorujeme-li popsané příznaky u dítěte, za žádných okolností na ně dítě neupozorňujeme, ani o tom před dítětem s nikým nemluvíme!!!
  • Vyvarujeme se příkazů a pokynů typu „Zpomal“, „Nejdříve si rozmysli, co chceš říct“, „Zkus mi to povědět znovu a pomalu“, „Zastav a nadechni se“, „Jak to mluvíš?“
  • Nepřerušujeme dítě, ani se nesnažíme za něj promluvu dopovědět.
  • Nikdy na dítě nespěcháme, dáváme mu najevo, že na něj máme čas.
  • Sami zvolníme tempo řeči, abychom byli dítěti správným řečovým vzorem.
  • Promluvu dítěte nenásilně a klidně opakujeme (Např. dítě řekne: „Ve-ve-venku sně-sněží!“, my odpovíme: „Ano, venku sněží, to je krása, půjdeme stavět sněhuláka.“)
  • Pokud nám dítě položí otázku, před odpovědí uděláme krátkou, 1-2 sekundovou pauzu.
  • Nezasypáváme dítě lavinou otázek (Jak ses měl/a? Co jste dělali? Co bylo k obědu?). Položme dítěti jednu otázku a počkejme na odpověď, poté pokračujme s další otázkou.
  • Přechodně neopravujeme jazykové chyby (ať gramatické či výslovnostní).
  • Nepředvádíme se s dítětem před známými (vyvarujeme se pokynů typu „řekni…“).
  • Dočasně zapomeneme na „slušnou výchovu“ (pokud dítě samo nepozdraví nebo nepoděkuje, nepřikazujeme mu např.: „pozdrav přece tetu“, „poděkuj“ atd.). Až se plynulost řeči dítěte zlepší, ke „slušné“ výchově se navrátíme.
  • Snažíme se uchránit dítě před extrémním vzrušením (může se jednat i o radostné rozrušení, např. oslava narozenin, Vánoce) – odstraňme zbytečný rozruch, zapojme dítě do klidných příprav.
  • Odstraníme veškeré situace, ze kterých má dítě strach (např. při strachu ze tmy necháme v noci rozsvícenou lampičku, při strachu z vody nebudeme dítě násilně učit plavat atd.)
  • Nastolíme pravidelný denní režim, aby dítě nebylo unavené nebo nervózní.
  • Informujeme členy rodiny o těchto „pravidlech“ a poprosíme je o jejich důsledné dodržování.
  • Pokud u dítěte přetrvává neplynulá řeč více jak 1 měsíc nebo se neplynulosti zhoršují, je třeba urychleně kontaktovat klinického logopeda.
Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *