být správným mluvním vzorem – nešišlat na dítě, nemluvit ve zdrobnělinách- při komunikaci s dítětem udržovat zrakový kontakt
- všechny činnosti popisovat, spojovat mluvené slovo s pohybem (využívat pohybové hry, jednoduchá dětská říkadla – např. Paci, paci, pacičky, Vařila myšička kašičku, Kutálí se ze dvora, popěvky – např. Kolo, kolo mlýnský apod.)
- podněcovat mluvní apetit dítěte – pokud dítě vidí, že jeho mluvní projev je žádoucí a přináší mu okamžitý prospěch (např. dostane pití, hračku) má snahu projev zopakovat, a tím se podporuje jeho chuť mluvit
- zaměřovat se prvotně na slovní zásobu, nikoliv na výslovnost
- rozvíjení rozumění a pasivní slovní zásoby
- Snažíme se stále komentovat činnosti které, spolu s dítětem právě děláme. V počátku používáme stále stejná slova pro stejnou věc, aby si je dítě lépe zapamatovalo a přiřadilo slovo k předmětu. Používáme výraznou mimiku, melodii řeči i gestikulaci.
- Nejprve spojujeme dané slovo s konkrétním předmětem, s manipulací s předmětem, s identifikací předmětu mezi jinými, později předmět nahrazujeme obrázkem, následuje manipulace s obrázkem a identifikace obrázku mezi jinými.
- rozvíjení aktivní slovní zásoby
- začíná se od nejjednodušších zvuků (např. bác, fí, brm, pá, bů, mé, bé,…)
- začínáme s těmito tématy: jídlo, pití, zvířata, hračky – manipulace s předměty
- poté můžeme slovní zásobu rozšiřovat pomocí předmětů a obrázků.
- nikdy dítě do mluvení ani opakování nenutíme, ale postujeme takto:
- první fáze – např. „Podívej se na obrázek, pejsek. Vidíš pejska?“
- druhá fáze – „Ukaž, kde je pejsek?“
- třetí fáze – „Co je to tady?“ (vyhnout se pokynu: Řekni „pejsek“! nebo Zopakuj to!)
- v prvotní fázi je nutné hodně napovídat, aby dítě zažilo radost z úspěchu.
- Je třeba akceptovat jakékoli slovní pokusy!!!
- po jednoslabičných slovech (např. bů, mé, brm, pá…) následují slova dvouslabičná (např. kočka, koza, auto…)
- nejprve se dítě učí podstatná jména (např. máma, pejsek, kočka, auto atd.), až poté slovesa (např. letí, svítí, plave…)
- všechno souvisí se vším, proto je důležitý rozvoj sluchového a zrakového vnímání i motoriky
- rozvoj sluchového vnímání
- sluchová paměť – (pomocí jednoduchých říkadel a básniček, spojené s rytmizací a pohybem)
- fonematický sluch – rozšlišovat přírodní zvuky (dítě může vidět věci, které zvuky vydávají), poté i slova
- rozvoj zrakového vnímání
- pomocí různých obrázkových her a her s předměty, dále např. nesmyslné obrázky, kdy dítě určuje co je na obrázku špatně, hledání rozdílů, puzzle, omalovánky, hledání stejných předmětů, tvarů, atd.
- zraková paměť – pomocí pexesa, her na detektiva, kdo se ztratil?, co bylo v košíku, co maminka nakoupila atd
- rozvoj motoriky
- hrubá motorika – např. skákání panáka, chůze po nerovném terénu, překážková dráha, jízda na tříkolce, na kole atd.
- jemná motorika – např. manipulace s hračkami, stavebnicemi, navlékání korálků, trhání, stříhání papíru, hra s plastelínou, oblékání, zapínání knoflíků atd.
- motorika mluvidel
- vést k samostatnosti
- vytvářet klidnou pracovní atmosféru
- hojně využívat pochvalu
Děkujeme za užitečné tipy. Naučit se komunikovat s dítětem je velmi důležité. A proto se musíme stát cokoli, abychom se stali přítelem!