• Maminka a dětibýt správným mluvním vzorem – nešišlat na dítě, nemluvit ve zdrobnělinách
  • při komunikaci s dítětem udržovat zrakový kontakt
  • všechny činnosti popisovat, spojovat mluvené slovo s pohybem (využívat pohybové hry, jednoduchá dětská říkadla – např. Paci, paci, pacičky, Vařila myšička kašičku, Kutálí se ze dvora, popěvky – např. Kolo, kolo mlýnský apod.)
  • podněcovat mluvní apetit dítěte – pokud dítě vidí, že jeho mluvní projev je žádoucí a přináší mu okamžitý prospěch (např. dostane pití, hračku) má snahu projev zopakovat, a tím se podporuje jeho chuť mluvit
  • zaměřovat se prvotně na slovní zásobu, nikoliv na výslovnost
  • rozvíjení rozumění a pasivní slovní zásoby
  • Snažíme se stále komentovat činnosti které, spolu s dítětem právě děláme. V počátku používáme stále stejná slova pro stejnou věc, aby si je dítě lépe zapamatovalo a přiřadilo slovo k předmětu. Používáme výraznou mimiku, melodii řeči i gestikulaci.
  • Nejprve spojujeme dané slovo s konkrétním předmětem, s manipulací s předmětem, s identifikací předmětu mezi jinými, později předmět nahrazujeme obrázkem, následuje manipulace s obrázkem a identifikace obrázku mezi jinými.
  • rozvíjení aktivní slovní zásoby
  • začíná se od nejjednodušších zvuků (např. bác, fí, brm, pá, bů, mé, bé,…)
  • začínáme s těmito tématy: jídlo, pití, zvířata, hračky – manipulace s předměty
  • poté můžeme slovní zásobu rozšiřovat pomocí předmětů a obrázků.
  • nikdy dítě do mluvení ani opakování nenutíme, ale postujeme takto:
    • první fáze – např. „Podívej se na obrázek, pejsek. Vidíš pejska?“
    • druhá fáze – „Ukaž, kde je pejsek?“
    • třetí fáze – „Co je to tady?“ (vyhnout se pokynu: Řekni „pejsek“! nebo Zopakuj to!)
  • v prvotní fázi je nutné hodně napovídat, aby dítě zažilo radost z úspěchu.
  • Je třeba akceptovat jakékoli slovní pokusy!!!
  • po jednoslabičných slovech (např. bů, mé, brm, pá…) následují slova dvouslabičná (např. kočka, koza, auto…)
  • nejprve se dítě učí podstatná jména (např. máma, pejsek, kočka, auto atd.), až poté slovesa (např. letí, svítí, plave…)
  • všechno souvisí se vším, proto je důležitý rozvoj sluchového a zrakového vnímání i motoriky
  • rozvoj sluchového vnímání
    • sluchová paměť – (pomocí jednoduchých říkadel a básniček, spojené s rytmizací a pohybem)
    • fonematický sluch – rozšlišovat přírodní zvuky (dítě může vidět věci, které zvuky vydávají), poté i slova
  • rozvoj zrakového vnímání
    • pomocí různých obrázkových her a her s předměty, dále např. nesmyslné obrázky, kdy dítě určuje co je na obrázku špatně, hledání rozdílů, puzzle, omalovánky, hledání stejných předmětů, tvarů, atd.
    • zraková paměť – pomocí pexesa, her na detektiva, kdo se ztratil?, co bylo v košíku, co maminka nakoupila atd
  • rozvoj motoriky
    • hrubá motorika – např. skákání panáka, chůze po nerovném terénu, překážková dráha, jízda na tříkolce, na kole atd.
    • jemná motorika – např. manipulace s hračkami, stavebnicemi, navlékání korálků, trhání, stříhání papíru, hra s plastelínou, oblékání, zapínání knoflíků atd.
    • motorika mluvidel
  • vést k samostatnosti
  • vytvářet klidnou pracovní atmosféru
  • hojně využívat pochvalu
Sdílet

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *