Poruchy plynulosti řeči

Balbuties (koktavost) Koktavost patří mezi nejtěžší a nejnápadnější druhy narušené komunikační schopnosti. Vzniká většinou kolem třetího roku věku, ale může se vyskytnout i později, např. při vstupu dítěte do školy. S nástupem obtíží v pozdějším věku se obvykle nesetkáváme. I přes dlouhodobé výzkumy zatím není známa přesná příčina balbuties, může jí být dědičná dispozice, neurologický nález, psychotraumata, […]

Sdílet

Poruchy řeči u dospělých

Logopedická péče není jen záležitostí dětského věku, ale v posledních letech se čím dál více zaměřuje na dospělé klienty. U dospělých klientů se kromě poruch artikulace a plynulosti řeči objevují především neurogenně podmíněné poruchy komunikace. Příčinami těchto poruch jsou především cévní mozková onemocnění (nejčastěji cévní mozkové příčiny), která se začínají týkat čím dál mladších osob a […]

Sdílet

Psychogenní poruchy řeči

Mutismus (oněmění) Mutismus je náhlá ztráta řeči, která je založena na psychogenním podkladě, většinou v souvislosti s traumatem či emočně náročnou životní situací. Elektivní mutismus je ztráta schopnosti verbálně komunikovat a je vázána na určitou osobu, situaci či prostředí. Nezbytná je spolupráce s klinickým psychologem, jako prevence je rozhodující způsob výchovy, přiměřené tresty, nenucení do řeči.

Sdílet

Vývojová dysfázie

Vývojová dysfázie vzniká při organickém poškození mozku dítěte během těhotenství, při porodu nebo během prvního roku života. Hlavním příznakem vývojové dysfázie je neschopnost nebo snížená schopnost naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené. Narušena je nejen receptivní i expresivní složka řeči, ale objevují se deficity i v oblasti paměti, pozornosti, jemné […]

Sdílet

Opožděný vývoj řeči

Nemluví-li dítě kolem třetího roku nebo mluví výrazně méně než je v tomto věku obvyklé, jedná se zřejmě o opožděný vývoj řeči a dítě potřebuje odbornou péči. Příčin řečového opoždění může být mnoho – může být například způsobeno nedostatkem komunikačních kontaktů, podnětů či vlivy dědičnosti. V tomto případě se jedná o opožděný vývoj prostý, který […]

Sdílet

Získané poruchy komunikace

Afázie Afázie je porucha již vyvinuté schopnosti porozumění a produkce řeči. Vzniká na základě organického poškození mozku. Nejčastější příčinou jsou cévní mozkové příhody, úrazy hlavy, nádory mozku či degenerativní onemocnění. Týká se převážně dospělých osob, ale můžeme se s ní setkat i u dětí. Příznaky postižení řečových schopností jsou závislé na rozsahu a místě poškození mozku. […]

Sdílet

Hlasové poruchy

Hlasové poruchy mohou být vrozené (způsobené patologií hlasového orgánu – laryngitida, faryngitida, nádory, uzlíky, polypy, cysty, poruchy činnosti žláz s vnitřní sekrecí) či získané v průběhu života (u dětí je častá tzv. dětská hyperkinetická dysfonie způsobená nadměrnou zátěží hlasového ústrojí, přemáháním hlasu, nadměrným křikem). Hlasové poruchy se projevují zejména chrapotem, hlasovým šelestem, hlasovou únavou, snížením hlasového rozsahu, […]

Sdílet

Poruchy zvuku řeči

Rhinolalie (huhňavost) Rhinolálie je patologicky změněná nosní rezonance. Je-li nosovost snížená, jedná se o huhňavost zavřenou, při zvýšené nosovosti jede o huhňavost otevřenou. Příčiny zavřené huhňavosti jsou organické – například zduřelá sliznice v dutině nosní a nosohltanové, adenoidní vegetace (zbytnělá nosní mandle), polypy, vrozené anatomické změny či změny funkční – nesprávné dechové stereotypy. Otevřená huhňavost má organické […]

Sdílet

Sluchové vady

K odhalení sluchového postižení by v ideálním případě mělo dojít ještě v průběhu pobytu matky s dítětem v porodnici. Často se však stane, že sluchové postižení je odhaleno až mnohem později, lehčí sluchová vada v mnoha případech až v prvních letech života. Při sebemenším podezření na možnou sluchovou vadu je nutné odborné vyšetření (ORL, foniatr), při potvrzení sluchové […]

Sdílet

Poruchy artikulace

Dyslalie Jedná se o nejčastěji se vyskytující poruchu řeči, při níž je narušena výslovnost jednotlivých hlásek nebo skupiny hlásek podle jazykových norem rodného jazyka. Nutné je odlišit tzv. fyziologickou patlavost od dyslalie, kdy do určitého věku je přirozené, že dítě neříká správně všechny hlásky a má právo na jisté odchylky ve výslovnosti (viz Vývoj řeči). Začít s úpravou výslovnosti […]

Sdílet